ŽIVOTOPIS

 
1936 14. září narozen v Pavlíkově u Rakovníka.
1943 Umírá mu otec.
1951-1961 Studuje na Vyšší škole uměleckého průmyslu a na Akademii výtvarných umění v Praze (obor malířství a grafika) a o sobotách a nedělích hrává s kapelou na buben na tanečních zábavách na Rakovnicku a na Berounsku.
1961-1969 Pracuje v Černém divadle Jiřího Srnce. S tímto souborem cestuje po Evropě, Austrálii, Africe a Americe.
1962 Jeho práce jsou poprvé vystaveny na výstavě hostů Sdružení českých umělců grafiků Hollar v Praze. V muzeích v Edinburghu a v Londýně se poprvé setkává se současným uměním 20. století.
1963 Zhlédne retrospektivu díla Maxe Ernsta v Kolíně nad Rýnem.

S Miladou, 50. léta
1964 V australských muzeích studuje etnické umění australských domorodců a kmenů Oceánie. Toto studium má velký vliv na jeho vlastní dílo. Zároveň získává první předměty pro svou budoucí sbírku. Na československém konzulátě v Sydney se žení se svou první láskou, Miladou, někdejší kolegyní ze studií a členkou společnosti Černé divadlo. Poprvé vidí Benátské bienále.
S dánskou princeznou Paolou v divadle, Brusel 1966
1966 První samostatné výstavy v Oblastní galerii v Liberci a v Galerii na Karlově náměstí v Praze. Účastní se výstavy Aktuální tendence českého umění, uspořádané při příležitosti kongresu AICA v Praze.
1967 Poprvé se účastní Mezinárodního bienále grafiky v Lublani. První samostatná výstava v zahraničí: Galerie im Centre, Göttingen.
1968 Poprvé vystavuje v USA: Nejnovější grafika z Prahy, Corcoran Gallery, Washington, D. C. (sbírka Jana a Medy Mládkových).
1969 Začíná spolupracovat s Jacques and Anne Baruch Gallery v Chicagu, která pak bude organizovat Anderleho výstavy a propagovat jeho dílo po celých Spojených státech. Poprvé získává ceny na mezinárodních grafických bienále v Krakově a v Liége. Jacques Ludovicy z Lucemburku seznamuje s dílem Jiřího Anderleho galerii Baukunst v Kolíně nad Rýnem. Tato galerie, řízená Irene Gerlingovou a Gerdem Köhrmannem, začíná vydávat katalog grafických děl Jiřího Anderleho.
S Gerdem Köhrmannem a Miladou, 1995


Se spolkovým prezidentem Waltrem Scheelem,
Baukunst-Galerie Kolín nad Rýnem, 70. léta

1969-1973 Je asistentem u profesorů Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (Ateliér grafiky a ilustrace). 1970 Výstava grafiky v Galerii Václava Špály v Praze (společně se Stanislavem Kolíbalem). 1971 Účastní se výstavy k 500. výročí narození Albrechta Dürera, uspořádané Společností Albrechta Dürera v Norimberku - Albrecht Dürer zu ehren (Albrecht Dürer Gesellschaft Nürnberg). Výstava grafiky v Konsthallen v Uppsale (společně s Jiřím Johnem a Adrienou Šimotovou). 1972 Nečekaně silný dojem v něm vzbudí retrospektiva Francise Bacona v Düsseldorfu. 1979 Hluboce na něj zapůsobí retrospektiva Pabla Picassa v Paříži. V časopise Art News označí Harold Joachim (ředitel oddělení grafiky na Art Institute of Chicago) Anderleho grafický list Krutá hra pro člověka za nejvýznamnější grafický list sedmdesátých let: časopis Art News požádal přední kurátory a znalce volné grafiky, aby si vybrali svůj oblíbený "image" minulého desetiletí, Art News (New York - září 1980).

1981 Získává Grand Prix na Mezinárodním bienále grafiky v Lublani za cyklus Iluze a realita. 1982 Obrazy z cyklu Iluze a realita jsou vystaveny v Centrálním pavilonu na Benátském bienále, na tematické výstavě Arte come arte: Persistenza dell' opera (Umění jako umění: trvání díla). Retrospektiva grafiky v Nationalmuseum ve Stockholmu. 1983 Mladinska knjiga Ljubljana a Edition Baukunst Köln vydávají monografii Anderleho děl (texty: J. Kotalík, J. Mašín, G. Kührmann, B. Hrabal). Účastní se výstavy Dessins Tchéques du 20éme siécle v Centre Georges Pompidou v Paříži.

S manželi Hrabalovými a Miladou,
Španělsko, 80. léta

S Annou Baruchovou a Janem Saudkem, 80. léta
1984 Další prezentace Anderleho prací v centrálním pavilonu Benátského bienále na tematické výstavě Arte allo specchio (Umění v zrcadlení). 1986 Vyučuje na Letní akademii v Salcburku. Končí spolupráce s galerií Baukunst-Galerie v Kolíně nad Rýnem. Ve vydávání katalogu jeho grafických listů pokračuje galerie Götz ve Stuttgartu. První krátká cesta do New Yorku po 28 letech.
1994 Na Anderleho silně zapůsobí mnichovská výstava Élan vital - výběr 550 klíčových děl Kandinského, Kleea, Miróa, Caldera a Arpa. Začíná pracovat na cyklu Návraty. 1995 Retrospektiva grafických listů a kreseb v Národní galerii v Praze. Nakladatelství Slovart vydává velkou monografii jeho děl s texty Jiřího Machalického a s umělcovými vlastními texty. 1996 Retrospektiva obrazů v Císařské konírně Pražského hradu. 1997 Silně na něj zapůsobí a jeho dílo znovu výrazně ovlivní výstavy etnického umění v Metropolitním muzeu v New Yorku a v Náprstkově muzeu v Praze (cyklus Pradávno); tyto výstavy jej také inspirují k budování vlastní sbírky etnického umění z Afriky. 1997 První krátká cesta do Chicaga, kde se účastní oslav 30. výročí Jacques and Anne Baruch Gallery.1997 Na rozhlasové stanici 4eský rozhlas II začíná vysílat cyklus pořadů Láska za Láaku.

S Jiřím Kotalíkem, Annou Baruchovou,
Slavkem Preglem a Jiřím Machalickým,
palác Kinských, 1995

S presidentem Václavem Havlem, Billem Clintonem,
Dagmar Havlovou a její dcerou Ninou
1998 Začíná pracovat na cyklech Na závěr století a Na závěr milénia. 2000 " Na závěr milénia " representativní výstava v pražském Kongresovém centru u příležitosti zasedání MMF. 2002 " Afrika jako inspirace " výstava v Katovicích. 2003 Otevření stálé exposice Anderleho díla a kolekce primárního umění Afriky - Pelléova vila, Praha 6. 2005 Byl odvysílán 150 pořad Láska za lásku. Započíná spolupráce s Jiřím Suchým, který v "Galerii Anderle" moderuje veřejné rozhlasové nahrávky Dva v Africe.

2006 V Pavlíkově u Rakovníka je na Obecním úřadě zřízena galerie Anderleho raných děl. Udělení Medaile za zásluhy prezidentem republiky. Jmenování čestným občanem Prahy 6. 2008 Dosud největší retrospektivní výstava Anderleho grafiky v Cincinnati Art Museum, USA.
2009 Výstava Batrachomyormachia - tvorba z let 1959-2009 v Domě U Kamenného zvonu, Galerie hl. města Prahy.

Jiří Anderle žije a pracuje v Praze.
VÍCE


S papouškem Žandou, 2005